STANOVISKA 2023/2024
Podpora činnosti parlamentů mládeže
Republikové fórum parlamentů dětí a mládeže se na svém prvním setkání zaměřilo na identifikaci klíčových výzev, kterým čelí mladí lidé a participace mládeže v současné společnosti a na návrhy jejich možných řešení. Jedná se o otázky nedůvěry v mladé, potřebu podpory participace ve školách a vzdělávacích institucích, snížení byrokracie ve státní správě, a dále o otázky, které se týkají integrace mladých lidí do politických procesů, zlepšení vzdělávacích programů a podpory duševního zdraví studentů. Následující body představují klíčová stanoviska a doporučení Fóra pro veřejné instituce a osoby s rozhodovací pravomocí.
Posílení důvěry v mladé
Zvýšení důvěry ve schopnosti a rozhodování mladých lidí, s důrazem na respektující komunikaci bez předsudků, zlepšení mediálního obrazu mladých a podporu vzniku participativní orgánů mladých na všech úrovních struktur vládnutí.
Zapojení mladých do veřejného života
Podpora propojení mladých s politiky, širší implementace participativních rozpočtů a podpora aktivního zapojení v místních/krajský parlamentech a školních strukturách.
Podpora menšin a znevýhodněných
Zintenzivnění podpory pro integraci znevýhodněných a menšinových skupin mladých lidí do společnosti, školního prostředí a jejích zapojování do participativních struktur jako jsou (nejen) parlamenty mládeže.
Osvěta o fungování parlamentů
Posílení osvětových programů a propagace o zapojení do parlamentů mládeže a vytvoření stabilního prostředí pro jejich fungování, včetně metodiky a administrativní podpory.
Vytvoření pozice ombudsmana pro mladé
Zřízení pozice ombudsmana pro mladé na celonárodní, regionální a městské úrovni, který bude skutečným obhájcem práv a zájmu mladých s plným pracovním úvazkem.
Modernizace školních osnov
Aktualizace a revize školních osnov, s omezením zbytečných předmětů a zavedením důrazu na moderní technologie a klíčová témata jako finanční a mediální gramotnost.
Podpora budoucích učitelů a mezigenerační dialog
Zvýšení podpory pro vzdělávání budoucích učitelů a uskutečňování mezigeneračních besed a dialogů napříč regiony.
Zapojení mladých do agend místních samospráv
Vytvářet lepší podmínky pro aktivní zapojování parlamentů mládeže do činnosti místních a regionálních samospráv, včetně podpory integrace těchto parlamentů do jejich formálních struktur a vytváření stálého prostoru pro jejich hlas.
Posílení role školských rad
Umožnění zapojení mladých lidí již od 16 let do školských rad, zvýšení frekvence jejich zasedání a posílení jejich pravomocí v otázkách vzdělávacích plánů a školního řádu, včetně projednávání stanovisek žákovských parlamentů.
Volební právo od 16 let
Snížení volebního práva na 16 let by umožnilo mladým lidem se již od útlého věku více podílet na demokratických procesech a motivovalo by tak více mladých lidí a škol se tématům občanství věnovat.
Duševní zdraví a wellbeing
Republikové fórum parlamentů dětí a mládeže se na svém prvním setkání zaměřilo na identifikaci klíčových problémů, kterým čelí mladí lidé v oblasti duševního zdraví a wellbeingu a formulování návrhů možných kroků, které by přispěly k jejich řešení.
Jako hlavní problémy účastníci Fóra identifikovali následující body:
- Nedostatek informovanosti ohledně práce a role školního psychologa mezi studenty i učiteli je jedním z faktorů, jež podkopávají zdravé a vlídné prostředí školy.
- Mladí nejsou vzděláváni jak pracovat se svým wellbeingem, proto u nich často dochází k vyhoření v důsledku přehnané snahy o to být aktivní, k čemuž přispívá i problém s se schopností řádně odpočívat, respektive nedostatkem plnohodnotného odpočinku.
- Braní hlasu mladých na lehkou váhu a současné kladení přílišných nároků z pozice nadřazenosti v systému formálního vzdělávání přispívá ke zhoršenému wellbeingu mladých.
- Sociální sítě a neznalost, jak pracovat s informacemi a obsahem, který se na nich vyskytuje, narušuje psychickou stabilitu mladých a způsobují problémy jakými jsou např. poruchu příjmu potravy či imposter syndrom.
- Nedostatek terapeutické, psychologické i psychiatrické péče vede k vysokému procentu mladých se závažnými duševními problémy.
- Nerovnost a diskriminace marginalizovaných skupin přispívá k jejich zhoršenému duševnímu zdraví.
- Nedostatek přístupných preventivních programů brání mladým lidem předejít psychickým problémům.
- Systémová nepřipravenost učitelů vede k nepochopení problémů spojených duševním zdravím a wellbeingem a prohlubuje tak vztahovou propast mezi učitelem a žákem.
- Frustrace způsobená malým množstvím možností věnovat se tomu, co mladé lidi zajímá, vede ke snížení motivace a wellbeingu obecně.
- Mezigenerační propast v oblasti duševního zdraví a wellbeingu zhoršuje situaci pro mladé lidi, jejich pochopení a prostor se o duševním zdraví bavit.
- Chybné používání terminologie týkající se duševního zdraví má za důsledek snižování vážnosti daných témat a může dojít až k jejich zneužívání proti mladým lidem.
- Genderové stereotypy a stigmatizace duševního zdraví především u mužů vede k nekomunikaci problému a k jeho výraznému zhoršení.
- Socioekonomické zázemí rodiny přímo ovlivňuje duševní zdraví a přístup k pomoci v této oblasti.
Jako možné návrhy řešení účastníci Fóra identifikovali:
- Zvýšení mediální gramotnosti a intenzivní osvěta u učitelů a studentů spolu s konzistentním monitoringem a vyhodnocování situace mladých lidí.
- Zpětnovazební mechanismy pro zefektivnění komunikace mezi žáky a učiteli.
- Navýšení práce v kolektivu a rozvoje kompetencí týmové spolupráce za účelem snížení rizika šikany.
- Vzdělávací akce týkající se problematiky šikany pro učitele, studenty i vedení škol za účelem její prevence a jiných psychologicko-patologických jevů ve školním prostředí.
- Různorodé a stimulující učební prostředí, které podpoří motivaci studentů se vzdělávat v daném předmětu.
- Povzbuzení komunikace mezi parlamenty mládeže/žákovskými parlamenty a vedením škol, které může sloužit jako nástroj prevence problémů s duševním zdravím a zhoršeného wellbeingu.
- Zavedení pravidelné kontroly celoživotního vzdělání učitelů, jež pomůže uzavřít vztahovou propast mezi studenty a učiteli.
- Navýšení platu školním psychologům, které pomůže přitáhnout lépe kvalifikované psychology do školního prostředí.
- Větší podpora školních psychologů ze strany vedení škol.
- Aktivnější komunikace ze strany školních poradenských pracovišť za účelem popularizace a destigmatizace jejich služeb.
- Objasnění role jednotlivých členů školních poradenských pracovišť, které pomůže studentům správnou cestou a včas vyhledat odbornou pomoc.
